Dnešní příspěvek je zaměřený na účinky respektive neúčinky ledovaní v praxi 🥶. Ledovaní po akutních úrazech či operacích, ledovaní v rámci chronických bolestí, ledovaní po zátěži, ledovaní pro snížení bolestivosti, to vše a další poznatky na základě moderní praxe a výzkumu 😁.

Určitě jste během života někdy slyšeli, že po zranění, operaci nebo po velké zátěži je dobré si namožené místo zaledovat. V rámci efektivní regenerace a hojení na to dnes zapomeňte 😱. Dříve se tvrdilo, že ledovaní snižuje škodlivý zánět, pomůže od bolesti a otoku, lépe prokrví oblast a zlepšuje regeneraci po tréninku. Typicky třeba po výronu kotníku hodíme na nohu pytel ledu a myslíme si, že to pak bude lepší. Sice je to pocitově příjemné a na krátko to může snížit bolest, ale reálně tím spíše hojení a regeneraci prodlužujeme.

Dnes i řada profi sportovců, trenérů, terapeutů a doktorů stále tuto techniku využívá a doporučuje. Platila zde jednoduchá pomůcka RICE (Rest, Ice, Compression, Elevation), ale právě „Ice“, led, pro delší období léčby to celé trošku kazí, ale proč vlastně? 🤔

Hojení nebo léčba poraněného místa vyžaduje zánět (jedná o zánět aseptický, který je bez infekce jako reakce na zranění, operaci nebo zátěž a v podstatě je v tomto případě léčivý) a právě ledovaní nebo protizánětlivé léky, i když se to může zdát divné, tak proces utlumují. Při poranění měkkých tkání jsou vyslány bílé krvinky a protizánětlivé buňky (makrofágy) jako začátek procesu hojení. Zánětlivé buňky uvolňují pak v této oblasti potřebný hormon IGF-1 a právě ledováním se cévy zatáhnou a krví pak neproudí tyto potřebné látky.

V rámci hojení je důležitým faktorem i otok. Zranění přitahuje bílé krvinky a také navázanou tekutinu, a tak vzniká otok. Hromadí se v něm odpadní produkty z narušené tkáně a ty jsou odváděny přes cévní a lymfatický systém. Otok samozřejmě může zvyšovat bolest a prodloužit dobu hojení, pokud dlouho zůstává v oblasti postiženého místa. Ledováním tedy otok rozhodně rychleji nezmizí a opět je tedy díky tomu prodloužena doba hojení😔. Čím naopak můžeme pomoci odvodu lymfy, tak je svalová aktivita díky pohybu. Avšak ten by neměl být bolestivý, ale měl by podpořit léčbu. Zde se tak dostáváme k tzv. LOAD MANAGEMANTU v rámci léčby.

Takže tím že budeme pravidelně a dlouze ledovat, tak začátek hojení nastoupí déle a díky tomu pak prodlužujeme dobu léčby☝️. Platí to jak po OPERACÍCH, ÚRAZECHI I SPORTOVNÍ ZÁTĚŽÍ. Takže tady je vlastně odpověď na první 3 body příspěvku.

Na druhou stranu je ale prokázáno, že ledovaní může snížit pocit bolesti a vyvovat i dobrý placeboo efekt. Takže cítíme, že nám to na povrch pomáhá, ale vnitřnímu prostředí to neprospěje, viz body výše. Bolest cítíme méně díky tomu, že snížení teploty sníží rychlost vedení v nervech, ale zároveň i v nervech, které nevedou bolest, což může následně vést ke zhoršené koordinaci v dané oblasti. Taky platí, že po ústupu ledovaní přijde vše k sobě a vlivem většího prokrvení a zahřátí může být bolest pak ještě horší🤦.

Jak tedy nejefektivněji postupovat v rámci léčby nebo rehabilitace postiženého místa namísto ledovaní?

Zde přichází na řadu protokol PEACE and LOVE, který má několik fází:

1. protection (ochrana) – chránění zraněné části těla, aby nedošlo k dalšímu poškození
2. elevation (elevace) – postižené místo umístit do pozice, abychom usnadnili odtok lymfy a krve
3. avoid anti-inflammatories – vyhnutí se protizánětlivým lékům z důvodu zachování zánětu, který je pro léčbu nezbytný
4. compression (komprese) – stlačení postiženého místa, pomoci tělu s otokem
5. education (edukace) – vysvětlení benefitů aktivního přístupu v rámci léčby, který je nejefektivnější. Zjistit si dobu hojení a délku rehabilitace do kompletního zotavení.

Těchto 5 bodů se vztahuje v podstatě vztahuje na prvni den, co se nám úraz stane. Pak následuje další část:

1. load (zátěž) – postupně je potřeba danou tkáň zatěžovat, aby došlo k její opravě. Zátěž by měla být taková, aby místo, které rehabilituje, nebylo bolestivé, nebo pouze velmi mírně. Díky optimálnímu zatížení by měla bolest postupně ustupovat, tkáň se pak stává odolnější a postupně se remodeluje pomocí tzv. mechanostrandukce.
2. optimism (optimismus) – pozitivní mysl je také důležitá 😀
3. vascularisation (vaskularizace) – zařazení aerobiní aktivity v prvotní fázi vede ke zlepšení prokrvení, které podporuje hojení
4. exercise (cvičení) – nic není zadarmo a bez cvičení to určitě nepůjde. Úplný klid, který je stále často dopručován, tak není dobrá volba. Cvičení nám pomůže s obnovu mobility a síly a vytrenuje tkáň tak, aby byla dostatečně odolná do budoucna a zranění se třeba neopakovalo. Mírná bolest nám v této fázi určuje nastavit optimální zátěž.

Takže takto by měl vypadat správný postup v rámci léčby.

Závěrem by bylo dobré zmínit, že ledovaní zpomaluje a zhoršuje proces hojení a postupně se od něj ustupuje. No a kdy tedy vlastně má smysl ledovat? V rámci zmíněných přístupů téměř nikdy 😀, nebo ledovaní výrazně omezit. Dle mého názoru by se mohlo využít pouze hned po akutním zranění (nebo první den v rámci zranění) jako jednoduchý a levný nástroj pro snížení bolesti v rámci několika minut. Může nám to tak dodat lepší pocit a placeboo navenek, ale vlastně reálně je nám to k ničemu.